Otázky a odpovědi týkající se slavení mše svaté

(aneb slabikář pro kostelem nepolíbené)

• Nejsem pokřtěný, mohu se účastnit bohoslužby?

Ano, do kostela může přijít každý. 

• Nevím, jak se chovat při liturgii – vadí to?

Ne, nevadí to. Každý někdy přišel do kostela poprvé a žádný učený z nebe nespadl. Můžete se účastnit potichu, nebo se řídit podle chování lidí před vámi. Liturgické odpovědi a gesta (stání, sezení, klečení) se dají dohledat v kancionálu (zpěvníku), který ležívá přímo v lavicích. Mešní řád je hned na začátku – jedná se vlastně o podrobný průvodce liturgií. 

•  Jak zjistím, která píseň se zpívá a kde ji najdu?

V kostele buď za lavicemi, nebo přímo v lavicích najdete vždy zpěvníky neboli kancionály. Číslo písně je na elektronické nebo ručně psané tabuli vepředu v kostele, umístěné na viditelném místě – obvykle na stěně či sloupu vlevo či vpravo od presbytáře (oddělené části kostela, ve které je hlavní oltář a zdržují se tam při mši ministranti a kněz)

• Jak mám být oblečený?

Dříve se chodívalo do kostela zásadně „v nedělním“, svátečnějším oblečení, jako výraz úcty k Bohu, se kterým se tu jdeme setkat – a ani dnes tím nic rozhodně nezkazíme. Máme-li možnost, je vhodné se obléci slušně a čistě, asi jako když přicházíme na návštěvu k někomu, koho si vážíme. Jedeme-li ovšem zrovna z třídenního vandru v přírodě, nebo navštívíme kostel během sjíždění řeky, jistě tu nikoho ve vodáckém nebo kanadách od hlíny neurazíme. Ve vedrech můžete přijít v kraťasech či tričku bez rukávů, opravdu nevhodné je ale chodit do kostela v plavkách nebo do půl pasu nazí, jak občas muži v létě chodívají.

• Proč má kněz na sobě tak divný úbor? 

Oblečení kněze je velmi stará tradice, která vycházela z dobového mužského oblečení v biblických dobách na blízkém východě. Na bílé volné klerice nosí kněz ornát v barvě, která se liší podle liturgického období či svátku (zelený, fialový, červený či bílý).

• Na co se vybírají v kostele peníze? 

Peníze si nenechává ani farář, ani ministranti. Sbírka při mši je tradice už z ranně křesťanských dob, kdy shromáždění křesťané, často sami velmi chudí, dělali při shromáždění sbírku na pomoc těm, kteří na tom byli ještě hůř. Dnes jsou o některých nedělích centrálně vyhlášené sbírky např. na bohoslovce, na pronásledované křesťany a na mnoho dalších účelů. Tyto peníze se pak podle účelu dávají dohromady se sbírkami ve všech katolických kostelích diecéze či celé země (případně celého světa – jako v případě papežské sbírky Svatopetrský halíř). Když není vyhlášena sbírka na konkrétní účel (což je většina případů), vybrané peníze slouží tam, kde byly vybrány např. k nákupu kostelních svící, či výzdoby kostela, platí se z nich třeba elektřina, drobné opravy či farní akce.

• Musím přispět během mše do košíčku?

Příspěvek je dobrovolný, stejně jako jeho výše.

• Mohu jít ke sv. přijímání (pro „oplatku“)?

Křesťané věří, že hostie (oplatka) se při mši skutečně proměňuje v Tělo Kristovo. Proto k sv. přijímání mohou jen pokřtění katolíci, kteří neudělali od poslední zpovědi žádný těžký hřích; a kteří zachovali alespoň hodinu předem půst od jídla a pití (kromě vody).

• Co když moje dítě pláče? 

Děti jsou v kostele vítány. Když dítě pláče, není třeba odcházet z kostela, i když je to samozřejmě možné. Někdy stačí poodejít kousek dozadu, nechat ho proběhnout v boční lodi, ukázat mu obrazy nebo svíčky, případně s ním zajít nakojit jej nebo přebalit do sakristie (místnost při bočním vchodu, ze které vychází na začátku mše kněz s ministranty.)

• Kam si nejlépe sednout s dětmi?

Děti mše víc baví, když sedí vepředu a dobře vidí, co se děje. Proto se nebojte si sednout do prvních lavic, nebo před ně (jsou-li tam židle). 

• Mohou děti chodit po kostele? 

Mohou, zvlášť batolata a živé předškolní děti málokdy udržíme celou hodinu v lavici…  

• Mohu si nahrát kázání faráře?

Zdejšího pana faráře Pawla nahrávat můžete. Často se nahrává i sám.

• Musím být na celé mši? 

Praktikující katolíci se mají účastnit celé mše alespoň v neděli. Příchod nejpozději před evangeliem je také podmínka sv. přijímání. Jste-li v kostele jako návštěvník, někoho doprovázíte nebo si teprve cestu k víře hledáte, nikdo nebude kontrolovat, kdy odcházíte či přicházíte, je to jen na vás. Rodiče někdy odcházejí ven s malými dětmi, když jsou příliš hlučné, a zase se vrací, když se děti ztiší.

• Mohu v kostele zapálit za někoho svíčku? 

Ano, ve Štěchovickém i slapském kostele jsou v zadní části lodi nádoby s pískem, kam můžete zapíchnout zapálenou svíčku. 

• Mohu se při mši napít vody anebo s ní zapít léky? 

Ano, můžete. Jiné nápoje ani jídlo v kostele není vhodné jíst ani pít. A pochopitelně ani vstupovat se zapálenou cigaretou.

• Kdo uklízí a stará se o kostel?

Dělají to naše tři obětavé paní kostelnice: U sv. Kiliána paní Žemličková, u sv. Petra a Pavla na Slapech paní Braná a u sv. Jana Nepomuckého paní Nožinová. Dělají to dobrovolně a zadarmo.

• Mohu věnovat do kostela ozdobné svíce nebo květiny?

Ano, budeme rádi. Nejlépe se domluvit s místní kostelnicí – bývá často přede mší v kostele nebo v sakristii. Stejně tak je třeba se domluvit s kostelnicí ohledně květinové výzdoby na svatby či křtiny.

• Mohu slavit kulaté výročí svatby v kostele?

Existuje pěkný zvyk poděkovat za léta manželství nejen jeden druhému, ale také Bohu, případně u příležitosti třeba stříbrné (železné, zlaté, diamantové svatby) obnovit veřejně svůj svatební slib. Poraďte se s knězem, budete-li chtít podobné slavnostní připomenutí udělat.

• Pije se svěcená voda?

Ne, i když by vás určitě neotrávila. Svěcená voda slouží k žehnání se při vstupu do kostela, nebo při odchodu či příchodu domů, používá se při křtu, nebo třeba k vykropení prostoru, který chceme symbolicky očistit.

• Co je to zádušní mše? 

Zádušní mše je mše sloužená za duše mrtvých  – buďto jednoho konkrétního zemřelého při pohřbu, či například na Dušičky obecně za všechny, kteří nás už opustili.

• Mohu nechat sloužit mši za nemocné, případně na jiný úmysl?

Ano, je to možné po předchozí dohodě s knězem.

Můžete nechat sloužit mši za uzdravení blízkého nemocného, za zemřelého nebo za nějaký dobrý úmysl, který ani nemusí být při mši specifikován. Bývá v naší farnosti zvykem podpořit sloužení mše na úmysl finančním darem ve výši 200-500 Kč dle možností. Finanční obnos je určen na provozní výdaje farnosti.

• Jsem těžce nemocný, já nebo některý z mých blízkých a nemohu se zúčastnit mše v kostele. Může kněz přivézt Tělo Kristovo domů nebo do nemocnice?

Ano, rád to udělá, bude-li mu jen maličko vybývat čas.  Podmínkou je, že jste pokřtění a že jste byli před nepříliš dlouhou dobou u zpovědi. Tu můžete absolvovat i tam, kde ležíte nemocní. Zavolejte přímo panu faráři a požádejte ho o návštěvu.

• Je půlnoční mše o Štědrovečerní noci jiná nebo důležitější než ostatní? 

Je i není. Půlnoční je jiná především atmosférou – završuje tajemný štědrý večer a oslavuje nadcházející slavnost Ježíšova narození (Boží hod). Kromě velikonoční vigilie jde o jedinou bohoslužbu, která je v noci; odlišnou atmosféru má i proto, že na ní chodí i množství nevěřících návštěvníků, pro řadu z nich je to jediný kontakt s kostelem za celý rok.  

A zároveň je na půlnoční mši vše, co můžeme prožívat každou neděli. V každé mši během celého roku se vzpomíná Kristova oběť a kněz na jeho památku pronáší proměňující slova nad hostiemi a vínem. To se nemění ani o vánocích, jen si víc připomínáme zázrak vtělení – toho, že mocný a všemohoucí Bůh se znovu narodil do slámy chléva jako malé bezbranné miminko, aby tu s námi mohl chodit po světě, aby s námi žil náš život.